Obec Petrovice

Krásný les

Ves s rozptýlenou zástavbou vznikla ve 13. století, písemně doložena v roce 1382, kdy jsou zde uvedeni bratři Hyldan (kanovník pražského hradu v r. 1393), Vigand, Reinhold a Děpold z Lungvic jako patroni místního kostela. V roce 1400 se stal majitelem Václav z Vartenberka, který ves v roce 1405 připojil k panství Blansko a jmenoval sem kněze. V r. 1407 se tu připomíná Markéta z Vartenberka a v r. 1412 Kateřina z Mojžíře. V r. 1437 náležela pod panství Krupka, počátkem 16. století bratřím z Valdštejna. Úvalem vedla stará solní stezka, kterou se z oblasti Halle dovážela na území Čech v 15. století sůl. Po rozdělení panství v roce 1579, koupil 18. 1. 1580 ves saský šlechtic Těma ze Sebotendorfu a Rottwendorfu i s Krásným Lesem a Petrovicemi, Ves byla součástí panského dvora v Petrovicích (ten byl v r. 1800 opuštěn a na jeho místě stojí domy čp, 27, 55, 76, 78, 88). Ke vsi patřil také Ledeburův lovecký zámeček v Telnici s gotickou kaplí. Princ von Braunschweig tu 13. září 1756 s 10 tisíci muži porazil rakouské oddíly. Bojovalo se tu i v letech 1757, 1759 a 1778. Dne 30. 8. 1813 táhl přes obec s vojskem pruský generál Kleist, který uzavřel obklíčení v kotlině bojujícího francouzského generála D. R. Vandamma. Generál získal ke svému jménu titul von Nollendorf a v r. 1913 postaven obelisk s pamětní deskou (v r. 1988 opravil Přemysl Filip se synem). V letech 1850-1930 byla samostatnou obcí. Opodál byla na zvýšeném místě ke 100. výročí bitvy 1813 postavena vyhlídková Císařská rozhledna (701 m), jež byla za první republiky přejmenována na Karl Weis Warte (v zimní bouři dne 29. 1. 1944 se zřítila). V r. 1921 měla 84 domů a 376 obyvatel (372 Němců, 1 Čecha, 3 cizozemce). V r. 1945 se stala osadou, od r. 1961 je částí obce Krásný Les. Farnost Nakléřov.

 

Ves z doby německé kolonizace ve 13. století. Po vymýcení a vypálení části hraničního hvozdu při průjezdní silnici je zmiňována v r. 1437, kdy císař Zikmund dal v léno Wolfu Tellerovi území Streckenwaldu a Schůnwaldu. Ke krupskému panství náležela v letech 1477-1580. Jan Tham ze Sebotendorfu ji v roce 1580 odkoupil spolu s Nakléřovem a Petrovicemi od Rudolfa II. a postavil zde statek a patrně tvrz. Dědici Janu Thamovi byl majetek konfiskován a v roce 1623 jej koupil Ferdinand de Couriers za 27 980 míšeňských kop a připojil i statek ve Velkém a Malém Chvojně. V roce 1638 zdědila statky i Předlice manželka Josefina, rozená Heidenová a vdala se za Mikuláše z Schónfeldu. V r. 1701 dostal ves za dr1 Jan Rudolf ze Schdnfcldu. V r. 1704 sňatkem s hraběnkou Viktorií získal panství František Ignác Vratislav z Mitrovic a dal zde v r. 1708 vystavět barokní zámek v půdorysu "L" (snad na místě staré tvrze). Jednopatrová stavba se strmou valbovou střechou má ve štítové stěně umístěny kamenné reliéfy s třemi erbovními znaky V nadpraží bočního vstupu jsou v kartuši umístěny erbovní znaky a citát ze žalmu. Zámek přestavčl v r. 1745 lítoměřický stavitel Petr Versa. Budovu statku postavil v roce 1766 vnuk František Karel z Mitrovic. Mitrovicové zde byli až do roku 1791. Součástí byl pivovar, který končil svou činnost v roce 1918. V r. 1813 tudy kozáci pronásledovalí Francouze (většinu pobílí na louce podél Slatínského potoka). V roce 1892 zakoupil panství Fridrich hrabě Westphalen, po něm je zdědil jeho syn Otakar. Antonín Bulle, obchodník textilem a majitel barvírny byl posledním vlastníkem alodního panství. Dne 8. 7. I927 byla obec stížena velkou povodní. V domě čp. 16 bydlel poslední rychtář Franz Klópsch a vyšší důstojníci. V obci je památkově chráněná hrázděná usedlost čp. 207. V r. 1921 měla obec 287 domů a 1 087 obyvatel (1 037 Němců, 2 Židy, 39 Čechů a 9 cízozemců). Blízko kostela je pomník padlým v první světové válce (17 padlým 15 zmizelým a 19 zemřelým), který byl o doben dubovými věnci a německými prapi ry. Krásný Les je od r. 1980 je částí obc Petrovice. Farnost Krásný Les.

 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - postavený na návsi obce, v letech 1790-9 M. Rehnem (namísto farního hřbitovního kostela z roku 1623, vypáleného Švédy v r. 1639 a znovupostavený v r. 1656 ale špatně provedená stavba a rychlé chátrání - vlivem vlhka si vynutily jeho přestavbu). Obdélná jednolodní stavba má zaoblené nároží s polokruhově zakončeným presbytářem. Při průčelí má vysokou hranolovou věž s cíbulí. Fasády lodi jsou členěné lizénovými rámci a okny zaklenutý mi segmentem. V lodi a vezděné kruchtě je plochý strop. Kazatelna byla rokoková, z doby před koncem 18. stol. Za pamětní deskou hraběte Josefa Rudolfa z Schönfeldu bylo v plechové kapsli zaletováno jeho srdce. (Hrabě zde založil špitál, který sloužil v letech 1706-1813 nemocným, v r. 1909 Otto hrabě z Westphalenu nechal špitál přestavět na útulek). Objekt je státem chráněná kulturní památka.

 

Fara - u kostela je postavena litoměřickým stavitelem Petrem Versou v roce 1716 na místě staré, stržené v roce 1715. Patro bylo zvýšeno v r. 1896. Obdélná patrová stavba byla přestavbou zmodernizovaná.

 

Kaple Panny Marie - u silníce hned za kostelem v dolní části obce při domě čp. 136 je výklenková. Postavil ji v roce 1840 mlynářský mistr Ferdinand Rosenkranz na památku úmrtí své čtyřleté dcery, která umřela na tuberkulózu. Kaple s tříbokým závěrem je valeně zaklenutá. V nice je umístěna soudobá socha Panny Marie, která byla opravena v roce 1865.

 

Kaple sv. Petra a Pavla - při silnici před hraničním přechodem do Německa. Obdélná stavba z r. 1812 s polokruhovým závěrem má polygonální dřevěnou zvoničku nad trojúhelníkovým štítem, ve kterém je umístěna nika. Dvojice oken je završena segmentovým obloukem.

 

Kaple - leží nad bývalou celnicí, pod kopcem Špičák. Obdélná stavba v novogotickém slohu z roku 1912 má polygonální závěr, nárožní bosáže, hrotitá okna. Na hrotitém oblouku vchodu je v pískovcovém ostění uvedeno vročení. Trojúhelníkový štít je zdoben obloučkovým vlysem.

 

Kamenný kříž - západně od obce postavil šenkýř Josef Walter z čp. 148 v roce 1826 na paměť své dcery, která byla dne 3. 6. 1823 úkladné zavražděna (místně ie značen jako Walterkreuz).

 

Socha sv. Jana Nepomuckého - na rozcestí před kostelem je volná barokní plastika světce v tradičním pojetí, na vysokérrn tříkrát odstupňovaném hranolovém soklu s dataí 1720. Prostřední sokl je bohaté zdoben akantovými reliéfy, na vyšším soklu jsou umístěny texty. V r. 1967 ji restauroval akademický sochař Zdeněk Král z Prahy a v roce 1999 akademický sochař Michal Bílek z Petrovic.

 

Socha sv. Jana Nepomuckého - byla umístěna při rozcestí na Petrovice. V kar. tuši soklu (jediný se zachoval při křižovatce proti zámku) je uvedeno vročení 1700. (Sv. Jana Nepomuckélio nahradila později plastika sv. Matouše, která se nedochovala).

 

Osada Adolfov (Adolfsgrün, 1849, 748-750 m. n. m.)

Osadu, pro ubytování lesních dělníků, založil v roce 1833 hrabě Adolf Ledebour, majitel všebořického panství. Osada patřila nejprve k obci Streckenwald (Větrov), před kterou byl hřbitov z r. 1886. V letech 1921-1930 byla opět osadou obce Větrov. V roce 1927 tu žilo v 10 domech 76 obyvatel. Od r. 1945 byla vedena jako osada Adolfov u obce Krásný Les a od r. 1980 je osadou obce Petrovice. Farnost Habartice.

 

Kaple sv. Antonína Paduánského - stála před hřbitovem v horní části vsi. Zanikla v roce 1965.

 

Osada Panenská (Jungferndorf, 1805, 661-678 m. n. m.)

Ves je zmiňována v r. 1805, kdy zde bydleli dělníci, kteří v letech 1803-04 budovali silnici do Petrovic z materiálu získaného z pískovny u vsi. Domy v řadě při silnici byly v letech 1850-1930 osadou obce Krásný Les. V r. 1921 měla 21 domů a 78 obyvatel německé národnosti. Po r. 1930 jako osada zanikla a po vysídlení se stala částí vojenského újezdu.